Historické město Tallaght v irském Dublinu prošlo komerční expanzí – kdysi malé městečko se proměnilo ve velké předměstí Dublinu s počtem obyvatel přes 100 000, což je obrovský nárůst oproti 20 000 původních obyvatel, kteří zde žili v 80. letech.
Bytový projekt s názvem Weir si pod své kŕídla vzal architektonický ateliér Seán Harrington Architects. Shane Byrne, který na projektu pracoval uvádí, že jejich cílem, stejně jako cílem klienta a místních úřadů, bylo vytvořit příjemné a přitažlivé zařízení, které bude sloužit jako příklad osvědčených postupů pro podobný rozvoj v celém kraji.
Tento příběh je příkladem chytrého návrhu, který zohlednil neobvyklé podmínky v Tallaght, které by mohly komplikovat hledání dobrého řešení. Na severu se totiž nachází stadion Tallaght a hustě zastavěná městská čtvrť. Na jihu je malé předměstí, park, a výhled na malebné dublinské hory. Rozmanitost okolí komplexu Weir vedl architekty k tomu, aby zvážili, jak navrhnout bytový komplex, který se stane přirozenou součástí tohoto zdánlivě těžko propojitelného terénu s nepříznivými podmínkami.
Návrh bytového komplexu Weir
Komplex je navržen s důrazem na jižně orientované předzahrádky, které poskytují obyvatelům otevřený venkovní prostor k užívání navzdory rušnému severu. Stadion na severní straně nabídnul dobrý výchozí bod – architekti jej využili jako zábranu k minimalizování hluku a ruchu města, což ocení hlavně starší lidé. Severní vchody jsou zakryty přístřeškem s baldachýnem. U každého vchodu jsou v blízkosti parkovací místa a vyhrazená místa pro odpadky. Jižní fasády se liší výškou a členěním, směřují k parku.
Ve vesnici je 81 bytů uspořádaných do malých klastrů, podél ulice od východu na západ. Ulice tak podporuje tvorbu komunity a zároveň umožňuje obyvatelům mít své vlastní soukromí. Jako propojený celek přispívají tyto designové prvky k vysoce kvalitnímu životnímu prostředí.
Jak pomohl BIM?
Architekti Seán Harrington využili BIM k organizaci, zmenšení velikosti souborů a efektivní spolupráci na projektu (interní i externí).
V BIM modelu mají elektronicky uložené všechny vlastnosti pro každý prvek stavby. Pro sdílení projektu využili nástroje společnosti Vectorworks, s možností otevřené výměny dat přes formát IFC, který je společným jmenovatelem BIMu.
„Vidíme potenciál BIMu vylepšovat naše vlastní služby, zlepšovat výstupy a přinášet tak přidanou hodnotu i pro naše klienty,“ řekl Shane. „Používáme jej jako nástroj pro analýzu, simulace a sdílení projektových informací.“
Dodává, že jim BIM pomohl snížit velikost souborů, a že už dnes vidí cesty jak je zmenšit ještě více.
Nejužitečnějším aspektem použití BIM pro Seán Harrington Architects byla možnost průběžných úprav. Ve chvíli, kdy klient nebo kdokoliv přišel se změnou, mohli architekti rychle a snadno upravit model budovy, nechat tuto změnu promítnout do všech výkresů a pracovních listů.
Pohled našeho BIM konzultanta: Líbí se mi jak samotný projekt, tak velmi souzním s posledním zmíněným benefitem – průběžná aktualizace projektu. Je to něco s čím se běžně střetávám i na našich projektech. Stavby jsou živé organismy a úpravy a následné aktualizace jsou denní chleba. O to větší je přínos zavedení metodiky BIM, která pomáhá všechny tyto změny zachytit, udržet a dostat je ke všem zúčastněným velice elegantně, levně a hlavně hned. Navíc, každá změna má jiný dopad na různé role na projektu. Výměna dekoru nebo barvy povrchu je důležitá pro investora, architekta či rozpočtáře. BIM koordinátora třeba tolik nezaujme – ten se naopak zděsí smazaných vlastností v modelu a jmenné konvence jednotlivých souborů – což zpětně zase tolik netrápí ty ostatní.
Zdroje: Seán Harrington Architects; PBC Today – BIM NEWS; Vectorworks.net